• 6. prosince 2024

Specifika informovaného souhlasu ve fyzioterapii - 2. část

V minulém článku jsme popsali, že právo být informován a svobodně se rozhodnout o podstoupení léčby je základním právem pacienta. I fyzioterapeut je tedy povinen před započetím poskytování péče získat od pacienta informovaný souhlas. V tomto článku se proto zaměříme na některá specifika udělování informovaného souhlasu právě ve fyzioterapii.

Povaha zákroků ve fyzioterapii

K fyzioterapeutům často přicházejí lidé s chronickými potížemi nebo po úrazech, kteří doufají například v úlevu od bolesti. V případech, kdy se kýžený výsledek léčby nedostaví, nebo se zdravotní stav pacienta naopak zhorší, může pacient shledávat viníkem svých potíží i svého fyzioterapeuta. Mnohým konfliktům lze přitom předejít na začátku léčby, pokud fyzioterapeut srozumitelně a dostatečně pacienta poučí o tom, jaké jsou předpokládané účinky navrhovaného postupu v léčbě a možná rizika.

Oproti invazivnějším zdravotním službám má fyzioterapie relativní výhodu, že její rizika nejsou přímo životu nebezpečná. Mnohdy proto nebude potřeba, aby pacient k jednodušším zákrokům uděloval písemný souhlas. Na druhou stranu může být fyzioterapie často dlouhodobou záležitostí. Je proto žádoucí, když pacient kromě ústního poučení dostane i poučení písemné či jiné doplňkové materiály, které má po celou dobu probíhající léčby k dispozici.

Kdy je nutný písemný souhlas?

Písemný informovaný souhlas musí pacient udělit před postupy, které fyzioterapeut provádí, přestože to zdravotní stav pacienta nevyžaduje. Tento požadavek v kontextu fyzioterapie zpravidla nebude relevantní.

Vedle toho si každý fyzioterapeut jako poskytovatel zdravotních služeb může individuálně rozhodnout, zda k určitým postupům využije písemného informovaného souhlasu pro vlastní ochranu s cílem ujistit se, že žádná z významných informací o zdravotním stavu pacienta a navrhovaném postupu v péči nezůstane opomenuta. Přitom však stále platí, že písemný formulář nesmí nahradit rozhovor mezi fyzioterapeutem a pacientem.

Obsah poučení, které předchází udělení souhlasu ze strany pacienta je explicitně vymezen § 31 zákona o zdravotních službách. Ten stanoví, že poučení musí obsahovat údaje o

a) příčině a původu nemoci, jsou-li známy, jejím stadiu a předpokládaném vývoji,

b) účelu, povaze, předpokládaném přínosu, možných důsledcích a rizicích navrhovaných zdravotních služeb, včetně jednotlivých zdravotních výkonů,

c) jiných možnostech poskytnutí zdravotních služeb, jejich vhodnosti, přínosech a rizicích pro pacienta,

d) další potřebné léčbě,

e) omezeních a doporučeních ve způsobu života s ohledem na zdravotní stav a

f) možnosti vzdát se podání informace o zdravotním stavu a možnosti určit osoby, které mohou být informovány o zdravotním stavu pacienta, mít přístup do jeho zdravotnické dokumentace nebo udělit zástupný souhlas za pacienta, který s ohledem na svůj zdravotní stav není schopen souhlas udělit.

Poučení, ať už je součástí písemného informovaného souhlasu nebo sděleno pacientovi ústně, musí být srozumitelné pro pacienta jako laika. Fyzioterapeut tedy musí použité termíny přizpůsobit konkrétnímu pacientovi tak, aby pacient sdělovaným informacím dobře porozuměl. Pokud má pacient podepsat písemný informovaný souhlas, je nezbytné, aby měl dostatek prostoru pro seznámení se s textem informovaného souhlasu. Podepíše-li pacient souhlas bez faktického poučení, bez dostatku prostoru na pročtení textu nebo dokonce pod časovým tlakem nebo tlakem okolností, může být platnost takového souhlasu zpochybněna.

Nad rámec uvedeného je třeba připomenout, že právo pacienta na informovaný souhlas trvá po celou dobu terapie a pacient může svůj souhlas kdykoliv odvolat. Proto lze doporučit, aby měl fyzioterapeut veškeré informace o způsobu a formě udělování a odvolávání informovaného souhlasu veřejně dostupné, a to ideálně na svých webových stránkách. Takto bude lépe zaručeno, že pacienti budou znát svá práva před započetím terapie i v jejím průběhu.